Další cykly

Havran

Jedná se o cyklus 4 povídek, který je rozsahem velmi malý, sotva by vydal na knížku, ale stejně ho mám rád.
Cyklus se odehrává v Čechách blízké budoucnosti, zdevastovaných etnickou válkou (přistěhovalci se vzbouřili proti majoritní společnosti).
V České kotlině se prohánějí bandy kořistníků, kromě toho jsou zde prováděny různé nelegální experimenty.
V každé povídce se jako vedlejší postava posléze (asi tak ve čtvrtině textu) objeví tajemný bojovník jménem Havran, jakýsi „deus ex machina“, který dává věci do pořádku.
Byl bych rád, kdyby povídky s Havranem vyšly v samostatné knize, což se však asi nepodaří, protože většina povídek vyšla ve sbornících a práva na každou jsem postoupil někomu jinému.

Seznam povídek:

Boží Kopírka
Ikarie (2001, č. 7)

Katedrála
antologie 2001: Česká Odyssea – Mladá fronta, Praha 2002

Cesta přes Orilien
antologie: 10 x anděl posledního soudu – TTT Aleš Brichta s. r. o., Praha 2003

Krev anděla

antologie: Imperium Bohemorum – Albatros, Praha 2007

Všechno na Mars

Od chvíle, kdy jsem začal psát sci-fi (tj. cca od roku 1991), jsem se držel tohoto myšlenkového řetězce: atlantická civilizace je založena na spalování fosilních paliv. Fosilní paliva rychle docházejí. To povede k válkám (nazval jsem je první energetická válka a druhá energetická). Mezitím probíhá kolonizace Marsu, kde jsou objeveny nové zásoby fosilních paliv. Lidstvo má šanci začít na Marsu znova. Ti schopnější vycestují na Mars, ti méně šťastní zůstávají na Zemi.
Cyklus (nahodile a nekoncepčně) popisuje různé epizody tohoto vývoje: od dobývání Marsu (Conquista, Marťanský bůh), přes začátek války (Umírání podle Andrewa F.), důsledky války (Nájezdníci) až po chvíli, kdy se (po asi tak půl druhém století) chaos na území Evropy zastavil a pozvolna se mění v řád a pokrok.
Poslední fázi popisují povídky s Oggerdem a kupodivu i s futuristickou bojovnicí Emmou Richter.
Sním o tom, že jednou se Oggerd s Emmou setká.
Poznámka: Povídky s Emmou Richter (Replay, Emma číslo mínus jedna) obvykle ve svých seznamech neuvádím. Publikoval jsem je pod pseudonymem Volodja Bart a vyšly ve sborníku Ježíšku, já chci plamenomet. Ten sborník mi byl silně proti srsti a trpce jsem litoval (a lituju), že jsem souhlasil s jejich otištěním.

Povídky

Ten, který jde druhý
literární revue Základna 3

Legendární zbraň
a) Ikarie 1993. č. 12
b) přepracovaná verze: antologie Čas psanců (2004)

Umírání podle Andrewa F.
Ikarie 1994, č. 9

Artefakt
Ikarie (1996, č. 3)

Přízrak
a) Antologie Mlok 1994 – Klub Julese Vernea + Rigor Mortis, Praha 1996
b) přepracovaná verze: součást románu Kyborgovo jméno

Nájezdníci
Ikarie (1996. č. 11)

Ducholoď
Ikarie (1998, č. 1)

Dóm
Ikarie (1998, č. 9)

Rituál
antologie Rigor mortis – Rigor Mortis, Praha 1998

Conquista
a) antologie Mlok 1999 – Straky na vrbě + Nová vlna, Praha 1999
b) Fantázia (1999, č. 3)

Marťanský bůh
Ikarie (2000, č. 1)

Romány

Projekt Berserkr – Klub Julese Vernea, Praha 1999
Ostří ozvěny – Golem Ríša, Praha 1999
Kyborgovo jméno – Straky na vrbě, Praha 2003

Plány do budoucna:

Nějak už jsem přestal počítat s tím, že bych dokončil „oggerdovský“ román Střepy z apokalypsy“, který jsem rozepsal v roce 2000 a od něhož mi odpadlo „předkračování“ Kyborgovo jméno. O příběhy z Pohraničí je totiž mnohem větší zájem než o Oggerda.
Rád bych však dopsal a vydal sborník „oggerdovských“ povídek. Dvě nebo tři můžu zrecyklovat z dříve vydaných věcí, dvě mám rozepsané.
Taky bych se chtěl vrátit k Emmě Richter, dopsat jednu nebo dvě povídky a celé to vydat pod svým vlastním jménem v podobě, která by se mi líbila.